Chceš-li pravdu věděti, zeptej se malých dětí

24. 07. 2017 20:13:43
Jednou přinesla Jiřina ze hřbitova domů čtyři dlouhé koktejlové lžičky. Nojo, ze hřbitova!..........

Vyhazuje v pátek navečer zvadlou kytici z hrobu, uviděla v kontejneru na odpad něco, co tam nemohla nechat. Svým úlovkem byla nadšena. Nojo, nadšena. Normální ženy bývají nadšeny novými šaty, účesem, parfémem nebo kyticí. Ji k pocitům štěstí přivádí půdní veteš, nálezy u cest či ve sběrném dvoře. S tím je ale vždy spojena potíž, jak věc nepozorovaně pronést domů. Bohouš totiž nejeví nad podobnými nálezy nikdy ani nepatrný zlomek její radosti.

Jak se blížila k domu, schovala lžičky za zády a na znamení nenucenosti si začala pohvizdovat. Sotva otevřela dveře do chodby, stál proti ní Bohouš.

„Jé, ty už seš doma?“ vyjekne Jiřina napůl překvapeně, napůl polekaně.

„Jaký už? Vždyť je šest hodin...“, odpoví její choť a podívá se na ni: „Co máš s rukou.... Ukaž, co to držíš!?“

„Koukej, co jsem našla v kontejneru!“ odpoví Jiřina tónem, jako kdyby říkala – Podívej, tvoje zamilovaná svíčková! A začne mu mávat před obličejem lžičkami.

Bohouš zrudl: „V jakým kontejneru?!“

„No u hřbitova přece.... Já nevim, že to může někdo vyhodit. Chápeš to?“

„Jo, chápu,“ pronese přesvědčivě Bohouš, „jsou to starý hnusný krámy!“

„Ale podivej ten elegantní tvar, tohle dneska neseženeš. Sám víš, že obě lžičky, co jsme měli, se po druhým použití ohnuly, kdežto tohle je kvalitní nerez,“ snaží se smlouvat Jiřina.

„Jsou rezatý!“ opáčí neochvějně Bohouš.

„Nejsou!“

„Kdoví, kdo to měl v puse!“ smečuje opět muž.

„Nejspíš nikdo, vypadají nepoužívaně, asi někdo vyhazoval pozůstalost po babičce,“ argumentuje zase Jiřina.

„Kdybych věděl, jak seš praštěná, tak si tě nikdy nevezmu,“ útočí opět pán tvorstva.

„To ti věřím. Ale kdybychom o sobě všechno věděli, tak lidstvo vymře,“ nedá pokoj žena.

„Já už nechci žádný krámy do baráku. Vždycky to dopadne stejně. Pojď se podívat,“ opáčil Bohumil a Jiřina už věděla, co nastane, protože zamířili do sklepa.

„Tak co vidíš, Jiřinko?“ – a aniž by čekal odpověď, pokračuje: „dva starý rozbitý šicí stroje, starej rozbitej psací stroj, truhla, kterou musí stěhovat šest chlapů, dvoje kamínka z první republiky s vymláceným šamotem, secesní lustr přejetý parním válcem, kterej jsme táhli domů někde z příkopa od Karlových Varů, atakdál, atakdál, atakdál... Starý hnusný krámy!“

Jiřina tam provinile stála a nevěděla, co říct. V duchu musela uznat, že Bohouš má tak trochu pravdu. Když jí připadalo, že se styděla už dost, trucovitě se otočila a šla do kuchyně umýt lžičky. Jak tam stála nad dřezem, pomyslela si: „Bohouše už nepředělám, ale děti to ocení...“ A opravdu: jen co přišli kluci z venku, už se zajímali, co to mamka umývá.

„Jé, tos opravdu našla v kontejneru?“ ptá se s očima plnýma údivu šestiletý Mirek a pokračuje: „a jak to, že to někdo vyhodil?“

„No viď? To taky nechápu!“

Mireček na nic nečekal, zmizel z kuchyně a vzápětí byla z okna vidět jeho poskakující světlá hlavička. Utíká ke hřbitovu, co jiného?

Netrvalo dlouho a přišel i on se svým pokladem: manžetové knoflíčky s obrázkem auta, dva korálky, tužtička, fungl nové šněrovadlo a zamazaná mašlička. Byl šťastný...

Druhý den přišla na návštěvu teta Růženka. Pěstěná vdova vybraných způsobů, které rozhodně nikdo nehádá šedesát! Na tom si zakládá. Tetinka si moc ráda přijde popovídat a postesknout si na počasí, na doktory, na sousedy, na poměry, na ptačí chřipku, na vládu, na chlapy, na ženský, na děti, na štěkající psy a hlučící auta. Při té řeči noblesně míchá kávu, kterou tu a tam náruživě usrkne. A co teprve, když z vysoké skleničky nabírá nanuk a jahody... Ona dokáže vždycky ocenit dobré jídlo. Jiřina ji ráda hostí, a když pozoruje, s jakou chutí se Růženka láduje, obvykle dostane hlad...

Tu ale vtrhne do pokoje Mirek: „Ahoj této! Jéééé, ty máš tu naši novou lžičku! Představ si, že ji včera mamka našla v kontejneru!“ pronesl s bezelstnou radostí a pádil dál.

Růžence zaskočil nanuk. Výhružně koukla na Jiřinu, která rychle uhlazovala situaci: „Né, z kontejneru nejsou, nebój, ty jsou po naší bábince, nemusíš se bát... přece víš, že babička byla na pořádek kádr...“ Lhala, jako když tiskne, a doufala, že se nevrátí Mireček a nezačne zas mluvit o těch zpropadených lžičkách. Dopadlo to dobře. Růženka odešla uspokojena kávou, nanukem a všeobecnou zkažeností, ze které ona ční jak věž ze slonoviny.

Když skončil ten náročný den, přitulil se v posteli Mireček ke své mamince a vyprávěl jí své fantazie: jak mu dnes straka přinesla digitální hodinky, jak vyrobí pro bratříčka loď, na které vyplují na moře, jak v řece našel kousíček zlata, jak dnes popojel o metr a půl s autem paní učitelky, jak – až bude velký – bude zachraňovat děti, co nemaj pitnou vodu...

Když zmlknul, nastalo dlouhé ticho. Jiřina věděla, že naplnění synkových ideálů nebude jednoduché. Že z mnoha jeho snů úplně sejde, a on se tím bude trápit. Že člověk s fantazií nemá snadný život, protože nestojí nohama na zemi... ale nic mu neříkala, chrání jeho sny.

Tu klučík už hodně unaveně pravil: „Mamko, já jsem celej po tobě viď?“

„To víš, v něčem jsi po mně a v něčem po taťkovi,“ odpověděla, a už přemýšlela, co jí odpoví na další otázku: „No a v čem si myslíš, že jsi po mně, Mirečku?“ Hlavou se jí honilo: ‚hoch je bystrý – po mně, žeano – má dobré nápady, fantazii, neotřelé vidění...‘ Jiřina se dmula pýchou, málem pukla, jak se v duchu naparovala svými domnělými vlastnostmi, které synek podědil. ‚Taky je upřímný a má smysl pro humor náš Mireček...‘ Když synek z polospánku odpověděl: „Že se taky hrabu v kontejneru jako ty...“

Autor: Iva Marková | pondělí 24.7.2017 20:13 | karma článku: 19.34 | přečteno: 655x

Další články blogera

Iva Marková

Babička čte pohádku

....................................................................................................

5.12.2023 v 14:31 | Karma článku: 13.41 | Přečteno: 196 | Diskuse

Iva Marková

Máchadlo

....................................................................................................

30.5.2023 v 20:27 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 208 | Diskuse

Iva Marková

Chodec

....................................................................................................

23.12.2022 v 10:15 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 236 | Diskuse

Iva Marková

Kámen

....................................................................................................

8.9.2022 v 12:56 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 194 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Danka Štoflová

Jak mi ďábel láskyplně olíznul ruku!

Vdala jsem se za Tammyho, čerokézského indiána, žijícího v New Yorku. Ukázal mi, že život je zvláštní a mnoho věcí nevidím. Jenže já jsem česká holka a vím toho dost. Každý v New Yorku má svého psychoterapeuta, je drahý a k ničemu

27.6.2022 v 13:00 | Karma článku: 46.36 | Přečteno: 10291 | Diskuse

Danka Štoflová

Kulový blesk - aneb Nedám ti svůj hrnec!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně, na úpatí Great Smoky Mountains. Indiáni jsou pověstní svojí mlčenlivostí. Tak přesně ta mi leze děsně na nervy.

23.6.2022 v 10:31 | Karma článku: 46.20 | Přečteno: 5589 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Na kole kolem a okolo

Pravidelně jezdím na kole. To v mém případě znamená, že si pravidelně jednou za cca 15 let koupím kolo, doladím výbavu a namlouvám sama sobě, jak budu pořád jezdit a kolo se stane mou nedílnou součástí. Hahaha.

22.6.2022 v 17:15 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 368 | Diskuse

Danka Štoflová

Rozkošná sexy piha, přímo pod zadkem!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně poblíž indiánské rezervace, snad šťastně. Byla jsem a vždycky budu žárlivá. I když vím, že kolečka osudu zapadla přesně na ta správná místa.

16.6.2022 v 10:53 | Karma článku: 47.11 | Přečteno: 16279 | Diskuse

Danka Štoflová

O dívce jménem Faith

Vdala jsem se za indiána z kmene Čerokí, a žijeme v Severní Karolíně poblíž Národního parku Great Smoky Mountains.Indiáni věří, že osudy lidí a naší planety se odvíjí v cyklech.V cyklech zvláštních a neuvěřitelných, až srdce bolí.

14.6.2022 v 9:20 | Karma článku: 46.18 | Přečteno: 4925 | Diskuse
Počet článků 218 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 596

Obyčejná ženská, co se ráda kouká kolem sebe a občas o tom napíše.

ivamarkova@tiscali.cz

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...