Bílé límečky

Teta Aninka zemřela

Aninka z kopce

Co ta se za mlada v kravíně nadřela!

Trávy a fůr hnoje naházela

Všechno ručně, japakjináč?!

U toho čtyři děti vychovala

Pro každýho měla dobrý slovo

A kdo potřeboval, tomu napekla věnečků a dortů až hrůza

.

Celá vesnice stojí v kostele

Každý v nejlepších šatech

Bílé límečky na vrásčitých krcích obdařily muže mimořádnou elegancí

Ženy zkrásněly vlastním prožitým hořem

Mnohé mají jasnou tvář, protože ví, že Aninka věřila v laskavou náruč Boží

Celá vesnice děkuje za naplněný devadesátiletý život jedné z nich

.

Před kostelem Eva vypráví: „Maminka těžce dýchala. Přijely ještě sestřičky z hospice, aby jí ulevily od bolesti. Pak usnula. Celou noc spala bez hnutí. Chodily jsme se dívat, jestli dýchá. Ráno se vzbudila, podívala se někam do dálky, usmála se, a s tím úsměvem usnula, a už se nevzbudila.“

.

Lidé jdou v průvodu březovou alejí na hřbitov

Bílé límečky zpod pánských kabátů a sak oslňují vzácností

Právě přiletěli špačci a v korunách stromů štěbetají o vášni, se kterou se jaro klube na svět

.

.

foto: im