Ten zmiňovaný Neugebauer byl můj děda.

Dobrý den, děkuji za Váš příspěvek a zájem. Pan Jehlička udržoval s Neugebaurovými kontakty do posledka. Za jedním pánem tohoto příjmení, se blízko ku Praze chystám, možná jste příbuzní...

To je velká síla, děkuji za příběh.

Děkuji, Vlasto. Ano, historie se dá vykládat a ohýbat různě. Autentické příběhy konkrétních lidí jsou možná to nejcennější. Nebývají černobílé...

Díky za Vaše články! Je velmi záslužné psát v dnešní době o věcech, které se s oblibou zlehčují nebo dokonce zpochybňují. Měl by si je přečíst každý povinně. Autentické vyprávění pamětníků má vždycky větší váhu. Velmi si toho cením!

Potěšení je na mé straně, Marie, děkuji.

Je neuvěřitelné, co všechno se dá přežít a neztratit přitom chuť do života. Krásné i smutné čtení.

Jako sám život, díky Jano

Děkuji za Váš článek... je nádherný, bez jakýchkoliv příkras... a samozřejmě karma...

Děkuji Vám, Petře

Velká karmaVelmi rád čtu vyprávění lidí, kteří si svoje těžké a často i neuvěřitelné zážitky neprokládají nabubřelým patosem a jejich vyprávění je takové....lidské.

Díky, Dane, taky mám ráda taková vyprávění. Proto časem přidám nějaké další...

.... no - pane jo. Přečteno se zatajeným dechem a mrazením v zádech. Karma !

Děkuji, Zdeňku, ano - se zatajeným dech a mrazením v zádech, a přitom Ruda byl nesmírně optimistický člověk, který se uměl radovat ze života

To je podobný příběh jako ten mého strýce, také musel v 18. rukovat a podobně.

Děkuji, těch příběhů násilí bylo příliš mnoho. Ti kluci museli - na obou válečných stranách, a ještě častěji v případě první světové války. Obyčejní kluci, kteří byli vrženi do víru událostí, které je různě semlely...

Za takové české partyzány se dá jen stydět. A ti měli a možná mají furt vysoké funkce.

Za blog karma

Děkuji za čtení, Jiří

...děkuji Vám ze srdce, ten poslední odstavec by měli vyučovat ve školách v každé hodině dějepisu...

Děkuji, Jano, ano a kdybyste ještě viděla, jak to Ruda říkal - tak pravdivě, poctivě a neotřesitelně - prostě to všechno prožil...