Jo, chytlo mě to za srdce ...

Děkuji, Milane, mě zas chytají Vaše fotky a nejen ty. Pěkný den přeju.

V Arménii jsem byla v roce 1965 a mám nezapomenutelné zážitky. Bylo jich hodně, napíši jen ty, které vystihují Armény. Při prohlídce skalního chrámu jsme dali bonbony nějakým dětem - krásným, okatým. Za chvíli přišla skupina dospělých, kteří nás zasypali ovocem, zvali nás k nim domů. U Sevanu se nedalo jen tak projít kolem skupiny lidí, kteří si dělali šašlik. Museli jsme přijmout pozvání a pohoštění. V Jerevanu jsme sedávali s domorodci u táboráků, povídali jsme si a poslouchali jsme jejich písničky. Krajina, památky, lidé, tradice......na velký román.

Byla jsem v několika zemích, ale Arméni jsou ARMÉNI.

Děkuji za Vaše zážitky, Věro. Jejich pohostinnost je opravdu úžasná. Jen jsme šli třeba vesnicí, seděl tam před domem pán a už se nás ptal, co nám může nabídnout a jestli nemáme hlad. Uplně cizím lidem, kteří vypadají jinak, než oni sami. Jsou velice otevření a vstřícní. Pěkný den Vám přeju.

Ivo moc pěkné, děkuji a karma.

i já děkuji a zdravím Vás.

Ivko, moc krásná reportáž

Děkuji Jitko a zdravím Vás, máte pěkný článek o šestém smyslu...

Ivo, děkuji za krásný zážitek - jako kdybych tam byla sama...

Ahoj Jano, díky, ano - připadáš si tam jako doma. Dokonce mi po 30 letech nějak automaticky a bez problémů naskočila ruština... Měj se hezky.

Díky za článek o zemi kterou téměř neznáme.

Ta země je nádherná, děkuji a zdravím Vás.