Ivo, děkuji Ti za neúnavnou práci, která má smysl. Ukazuje lidskost a nelidskost v kontrastu celého spektra barev od temného šílenství po čirý jas čistých duší a ještě to píšeš srdcem...

Milá Jano, ano, stále pevně věřím, že to smysl má, ačkoli jsou chvíle, kdy si myslím pravý opak... Děkuju Ti za slova podpory, vážím si toho...

V tu dobu jsem ještě nebyl na světě...je z toho hodně smutno a pociťuji velmi rozporuplné pocity, které se tu nedají vypsat...

Rozumím Vám, Františku. Každý popis něčího života, který se vejde na dvě tři stránky je jen malý výsek skutečnosti. Chcete-li, pište dál: ivamarkova@tiscali.cz

Nebudu psát o své rodině, dědovi a otci. Dům Suken - 1921 - 1950 ... Napíši o závratné kariéře soudruha - Předsedy ONV, následně celoživotně tajemník KV KSČ. Taky byl mladý a měl ideály. Ozbrojil se revolverem a vyrazil na venkov, přesvědčovat sedláka. Ten samozřejmě kladl odpor. Rudý mládežník vystřelil - chvála do vzduchu ... Sedlák prozřel - Kolektivizace je vlastně dobrá věc ! Příběh je pravdivý, mj. neuvěřitelný opilec, dobová vyžírka , klasika ... Jeden výstřel = Kariéra a bydlo zajištěno, do sedla pak jedinec - doslova vystřelen ...

Zdravím a děkuji, Miroslave. Nechcete ty příběhy také sepisovat? Máte jich určitě spoustu...

děkuji