Měl jsem moc rád, když mamka třeba při vaření zpívala, bylo to písničky typu, "Vy stromečky okolo Břežanky..", a od těch dob nikdo v mém okolí jen tak z ničehož nic nezazpíval. Jednou jsem potkal na mostě paní, otevírala ústa, ale nic jsem neslyšel, až když jsem se přiblížil, slyším, jak zpívá Vltavě "Měsíčku na nebi..",asi nějaká pěvkyně se šla vyzpívat do hluku velkoměsta aby nikoho nerušila..zůstal jsem stát a nesměla naslouchal, bylo krásné slyšet v tom hluku krásný čistý hlas. Tehdy mě napadlo, že "Potkal jsem Marii, zpívala árii, pro sebe, pro mě, na mostě daleko od lidí...

Sám si občas zpívám, tedy broukám při cestě do práce a kolikrát mě napadlo spustit třeba v čekárně u doktora...ale neodvážím se, potřebuji takovou holčičku...tahouna....taková holčička je dar....ale myslím, že kdybych se připojil, a to bych moc chtěl, že bych jí svým zpěvem kazil druhý hlas.

Moc by mě to potěšilo, potkat ji v metru.

Díky

Ta pěvkyně na mostě, to musel být taky krásný zážitek... No a holčička - ano, bylo to jak z pohádky. Měla jsem sice nutkání začít na ni mluvit a nějak ji podpořit "proti" babičce, ale pak jsem se přemohla a nechala to plynout, a on se ten příběh sám krásně vyvinul. Když nepotkáte zpívající holčičku, Františku, tak určitě potkáte něco (někoho) jiného pohádkového, třeba pěvkyni na mostě nebo zpívajícího pacienta v čekárně... Mějte se krásně a zpívejte dál...

Dokud se zpívá, tak se ještě žije...

Ano, a mohlo by se zpívat a žít ještě víc. Mějte se hezky, Pavlo

Jste poeta. Moc se mi to líbilo.

Děkuji Jarmilo, to jsem ráda. Já zas MOC ráda Vaši poezii... Ať se Vám daří!

Dříve se hodně zpívalo, a nejen kolem Vánoc. Divná babička...

Ano, kdysi jsem četla v nějaké kronice, že vesnicí se hlavně navečer nesly různé melodie, které si lidé zpívali při různých pracech kolem domu nebo když poklízeli u zvířat atd. Při všem si zpívali. To muselo být fajn...

to byla nějaká nervózní babička-naopak by měla vnučku podporovat

Nojo, i babičky jsou jen lidi, i babičky mají své dny... asi...Děkuji za návštěvu

taky zpívám

to je móóóóóóc dobře, Ivanko...

napsáno skvěle, Ivo

Ze života pražského dne 21.12.2017 Měj se krásně a díky, Jano

Moje vnučka je smutná. Chlapeček, kterého miluje nejvíc z celé školky, také nechce, aby si zpívala. Doufám, že si bude dál zpívat. Co s takovým ubrblaným mužským.

Tak to má vnučka trápení... ale ještě že má Vás a že jí v tom poradíte, Věro... Hlavně nebrat brblaly! A ať jí to zpívá dál...