To byl, Ivo, krásný, a vlastně "užitečný" sraz. Je třeba zjišťovat a ptát se, dokud je koho.

Ta výměna kamen mi připomněla, jak máma toužila po sporáku. Měli jsme kachlová kamna...jen s jednou troubou - v pražském bytě. Po čase ovšem zjistila, že takovou husu, a snad ani buchty jako z těch kachláků, ve sporáku neupeče.

Ty vzpomínky jsou velmi "pracovité". Ale měli k sobě lidi o hodně blíž.

Je to něco za něco.

Díky, že jste se podělila:-)

Ano, sraz byl pěkný, takže účastníci už vymýšlejí vylepšení na příště. Vzpomínky jsou opravdu "pracovité", taky mě překvapilo, jak až - a všichni tři... To, co říkáte o vyváženosti v životě, podepisuju bez výhrad. Něco za něco... Třeba husička jako dort za sporák. Pěkně Vás zdravím, Maruško

Vzpomínky jsou důležité. Lidé odcházejí, ale vzpomínky zůstanou.

Máš pravdu, Pavlo, navíc vzpomínky rodinné se člověka nějak víc dotýkají - všelijak

krásné

Díky, jsem ráda, že se Vám to líbí

Diky za Vas blog...privedl me na mnoho hezkych vzpominek.

Protoze vim, ze Vas blog cte hodne ctenaru, mam jednu prosbu: hledam Broucky od Jana Karafiata v anglictine pro nasi 4-letou vnucku...muze to byt 'used book', za nejakou rozumnou cenu, prepravu sem bych pak nejak zaridil...diky.

Milý George, děkuji za důvěru, snad tu Vaši zprávu zde někdo objeví, a může mě pak případně kontaktovat (e-mail v záhlaví). Zkusím se také někde poptat. Prozatím Vás zdravím a přeji hodně pěkných chvil - nejen s vnučkou.

Rodinu máme, menší a menší a menší ...

Ale vzpomínky, nějak větší a větší... a častější a častější ...

Hmmm, a co teď s tím? Že by menší rodinný sraz? Srdečně Vás zdravím, Vlasto

Krásné vzpomínky

Ano, také nás potěšily. Zdravím Vás, Ivanko

Svatby, křtiny a pohřby - a kulatá výročí, Také se tak společně setkáváme... A je nás už mnoho. Díky za ně, utužuje to vztahy i soudržnost naší rodiny). Dnes to jíž nebývá tak běžné jako dřív, členové rodiny se vzájemně odcizují. Naše dcera pořídila Knihu ze vzpomínek nás a našich prarodičů, do které každý z nás přispěl vzpomínkami a fotodokumentací. Byla to kolektivní práce, sice pracná, ale myslím, že to byl velmi dobrý počin. (I pro budoucí generace). Doporučuji. Díky za pěkný článek.

Ta kniha vzpomínek je moc dobrá věc, jak píšete. Mladí zestárnou, a třeba je to časem také bude táhnout k poznání svých kořenů. Teď je samozřejmě nějaký sraz netáhne, ale když už přijdou, je to výhra. A i když občas protáčejí oči (jako my zamlada), budou vědět, ke komu patří, kdo patří k nim, a že rodinný sraz, to nejsou jen lidé 50+, ale i mlaďoši. Děkuji za návštěvu, paní Pantlíková

Tyto srazy jsou pro nás úplně nejvíc. (je nás tolik, že by se to snad nevešlo na jeden snímek).

Na tom fotu jsi úplně vepředu, v podřepu?

Máš pravdu, Jitko, rodina je moc důležitá, vztahy je dobré utužovat, a sraz je důvod se sejít. Co se týče počtu členů, proti vám jsme břídilové.V podřepu jsem.

Pán Bůh požehnaj, řekla by moje babička.

To je krásný, děkuju, Věro