Ivo, jeden za text, a druhý za foto...moc pěkné.

Marie, jeden za věrnost, a druhý na poděkování... Pěkný večer přeju.

Myslím, že tento muž je vyjímka .. Já jsem pracovala 30 roků s muži, také v bagančatech a v montérkách. A tito muži byli veselí, své řemeslo měli rádi . Hodně jich lyžovalo. A výletovali s podnikem ... Posledních deset roků jsme měli chalupu v Jizerkách. Tam se už převážně jezdilo už bez dětí.( s manželkami) A odtud jsme procourali křížem krážem Jizerky ... Máme na co vzpomínat.

Hm, tak jestli z textu vysvítá, že tento muž je smutný a své řemeslo nemá rád, tak to jsem v úmyslu neměla. A Jinak s Vámi, Vlasto, naprosto souhlasím. S muži v montérkách bývá hooodně veselo. Naposled jsem s nimi zažila velké veselo v sobotu na svatbě synovce (to teda neměli montérky). Tak Jizerkám zdar! Máte na co vzpomínat a to je bezva

Je smutné, že podobných smutných příběhů vidím kolem sebe plno.

Třeba ty příběhy nejsou tak smutné, třeba je jen tak vidíme... Zdravím Vás

Hezké je to.

Těší mě, že se Vám to líbí. Děkuji

Hezké, karma.

Díky

Široká noha a dobré srdce. Vyznění příběhu a fotka koresponduje s dnešním počasím. Ale i takové příběhy píše život. Věčně pršet nebude a i na toho opraváře se jednou může usmát štěstí.

Máš pravdu, Davide, je to "jen" jedna z barev života... Díky a zdravím tě!