Můj nejoblíbenější smile je úsměv se slzou. Škoda, že tady ve výběru není.

Ještě že není ve výběru, protože když jste to napsala: "úsměv se slzou", to je velká síla... a chtělo by se mi na Váš koment odpovědět stejným smile. Děkuju za přízeň, Michaelo.

Za text i krásné fotografie, pro mě zvlášť první a prostřední.

Děkuji, pane Gayere, cením si Vaší pozornosti.

Zase takové pohlazení...jako by vysvitlo ještě jedno sluníčko. Jak Ty to jen děláš...

Děkuju Veroniko, jsi milá. Jak to dělám? To vezmu svý (nebo cizí) touhy, nedostatky, trable a strachy, vetknu je do nějakého hrdiny, a toho hrdinu nechám zvítězit - třeba jen nad sebou samým. A pohádka je na světě.

Ivo, moc hezký

Jitko, jsem ráda, že se ti líbí a zdravím tě moc

Ivčo, hezky jsi to popsala a nafotila, ale ne vždy to jde. Já bych třeba chodil světem a rozdával lásku, ale manželka je proti.

Hmmmm, třeba by manželka taky ráda rozdávala lásku. Tak se snad nějak domluvíte, nooooooo

Kdo lásku rozdává, ten ji i na oplátku dostává... Tak to prostě chodí. Aspoň většinou, doufám.

Ahoj Pavlo, taky bych tomu chtěla věřit, ale jistá si tím nejsem. Měj se báječně

Moc hezký blog. Já jsem do něj nenakoukl, já ho se zájmem přečetl. Depak, my Markové!!! Na nás nikdo nemá....(až na mně, to připouštím) karma jako Brno

To bývá příjemné, když člověk natrefí na jmenovce, že? Tak zdravím za velkou louži Vás i další Marky

děkuji a zdravím Vás

To je krásný příběh. Tu lásku máme v sobě a něco z ní můžeme darovat jiným. Je třeba si to často připomínat, aby člověk nebyl smutný. Ačkoliv láska je jako ta příroda - nesmírně krásná, ale zároveň krutá.

Děkuji za nakouknutí a komentář. Je to jak říkáte. Každý den musí člověk vycházet ze své sebestřednosti k druhým lidem. Zdravím Vás!

Příjemné povídání a krásné obrázky

Děkuji, jsem ráda, že se líbí