Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pepa Dušek

20. 07. 2017 21:16:41
„Sestřičko, vytáhněte mi, prosím vás, z kartotéky zdravotní dokumentaci pana Duška,“ požádala mladá lékařka svoji kolegyni v ordinaci.

„Kterého Duška myslíte, paní doktorko, máme tady čtyři?“ zeptá se sestra Marta, která zná všechny pacienty, a teď to učí i lékařku, jenž nastoupila na obvod teprve před týdnem.

„Počkejte... hned vám to řeknu... Dušek, Dušek... Josef, číslo popisné dvacetpět,“ upřesňuje lékařka

„Nojo, já si to hned myslela, Pepa z pětadvacítky neboli Dušek-hovno!“ odpoví sestřička a začne klidně hledat v kartotéce.

Lékařka se na ni nechápavě podívala: „Prosím?“ Takové slovo by totiž od příjemné elegantní dámy v letech nikdy nečekala, ačkoli z jejích úst neznělo vůbec vulgárně. Když Marta našla Duškovu kartu, a uviděla překvapený lékařčin obličej, začala vysvětlovat:

„On nám totiž Pepa Dušek neustále nosil vzorky stolice. Asi si někde něco přečet, chudák, a pak nás začal obšťastňovat svými výměšky. Pořád se dožadoval rozboru a přesné diagnózy svých domnělých chorob. Přitom to byl chlap, že by mohl skály lámat, víte? Takovej ouborek - celej život dělal v lese, zdravej jako řípa. Jenže: měl to v hlavě. A když to je v hlavě, to je zlý. Von vám dycky přišel celej zhyndrovanej a nebyla s ním kloudná řeč. Nařikal a skuhral jak zákon káže... Já to pořád říkám, že polovinu chorob maj lidi v hlavě... No a tohle vám trvalo víc jak rok, než ho pan doktor přesvědčil, že mu nic není... Jo, jo, to člověk zažije srandy, to uvidíte, jen co se tady trochu okoukáte...“

Marta přerušila své vyprávění, aby si mohla odkašlat, a hned pokračuje: „To jednou jsme přišli do ordinace, a tam na stolku ležela bomboniera. Taková ta drahá, víte, před třiceti lety to bylo to nejlepší, co se tady dalo koupit. Měli jsme z té pozornosti samozřejmě radost. A tak jsme hned začali tipovat, kdo to mohl přinýst. Já sázela na paní Hladkou, to vám je miliónová ženská, uznalá a náramnej pracant. Pan doktor myslel, že to přinesl Beneš, takovej nóbl pán, dělal v Jednotě, tak se k lecčemu dostal, to víte... No, a protože jsme byli akorát po obědě, v čekárně nikdo, začala nás honit mlsná, takže jsme tu bonboniéru hned rozdělali. A že nevíte, co tam bylo? Takový dlouhý, zakroucený hovno od Pepy Duška!“

Autor: Iva Marková | čtvrtek 20.7.2017 21:16 | karma článku: 18.72 | přečteno: 993x

Další články blogera

Iva Marková

Naše dny

Je večer a v pokoji se ozve stokrát ohraná melodie mobilního telefonu. Blažena vezme přístroj do ruky a uvažuje: „Neznámé číslo...

12.10.2017 v 21:30 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 422 | Diskuse

Iva Marková

Kytice růží

Podzimní kytice růží, přešlých prvním mrazíkem, je nejkrásnější.....................................

7.10.2017 v 22:28 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 124 | Diskuse

Iva Marková

Bunda

Vašek jde ze školy domů se třemi kluky ze čtvrté třídy. Vždycky to je dlouhá cesta. Hodně dlouhá, ačkoliv ji lze překonat za deset minut.

2.10.2017 v 22:09 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 540 | Diskuse

Iva Marková

94 měsíců jsem prožil jako galejník

Ladislav Matyáš (1910-2008) byl v r. 1952 odsouzen k 16ti letům odnětí svobody, propadnutí jmění a ztrátě čestných práv občanských. Rehabilitován byl v r. 1993.

25.9.2017 v 22:06 | Karma článku: 23.02 | Přečteno: 653 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Iva Marková

Bunda

Vašek jde ze školy domů se třemi kluky ze čtvrté třídy. Vždycky to je dlouhá cesta. Hodně dlouhá, ačkoliv ji lze překonat za deset minut.

2.10.2017 v 22:09 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 540 | Diskuse

Pavel Ponec

Takový běžný den nové doby

[krátká povídka inspirovaná nešťastnými událostmi nedávných dnů] Jarmila doběhla domů unavená, špinavá, ale bez viditelných zranění,

16.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 314 | Diskuse

Iva Marková

Tomáš a Jakub

Osmiletý Tomáš hlídal před obchodem svého ročního bratra v kočárku. Maminka šla nakupovat se samozřejmostí, že na Tomáše je spoleh...

9.9.2017 v 23:43 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 713 | Diskuse

Eva Sádecká

Přišla ke mně láska

A řekla, že nemohla přijít dřív, dokud jsem jí sama neotevřela. Objala mne. Vzala do náruče a tančila se mnou po pokoji. Posadila se ke mně a začala vyprávět. Znělo to jako rajská hudba. Jako bych se po létech vrátila zpátky domů.

2.9.2017 v 20:08 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 433 | Diskuse

Iva Marková

Klarinet

Byl jednou jeden kluk. Takový už trochu větší kluk. Asi třicet nebo čtyřicet mu bylo, já nevím........

25.8.2017 v 23:09 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 15.64 Průměrná čtenost 596

Obyčejná ženská, co se ráda kouká kolem sebe a občas o tom napíše.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.