Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pařezáče ne?

31. 07. 2017 11:22:06
Jela jsem autem za takovou nablejskanou motorkou. Prostě taková ta "hustá mrtěkára“, jak říkají naše ratolesti, co zabere víc jak půl silnice.

Prostě taková ta vytuněná megamašina, co ji slyší i dolní babička, co vyplaší srnky až v kunčickým lese, a co se za ní ohlédnou všichni, úplně všichni... Chlapik zdravil ostopéro motorkáře v protisměru, všechna čest. A že jich bylo! Asi měli nějaký motorkářský sraz nebo jeli kluci někam na zmrzlinu nebo co... No ale to vám byl pohled pro bohy: prostě motorkáři, krajina zalitá sluncem, zdvižená paže na pozdrav, téměř neznatelný drsný úsměv, kožený vohozy s třásněma, svoboda, volnost, bratrství.... Jen to vyfotit a dát na krabičku s cigárama. No... tam asi ne – tam teď frčí ty prohulený plíce... no tak třeba na kořalku – jako „chlapi sobě“... Hmm.... to by asi taky neprošlo žejo? Tak třeba na dětský pleny nebo biopiškůtky nebo novou onlajnovku nebo takněco. Prostě paráda! Obrázek, který ve vás nabeton vyvolá zářivý úsměv a pocity dokonalého štěstí, jistoty, sucha a bezpečí. Najednou nemáte potřebu řešit problémy s lupy, dásněmi, uvolněnou zubní protézou, bakterie na záchodě, skvrny na sporáku nebo nedejbože propocené tričko!

Jenže: do tadytoho pelotonu se připlet „Pařezáč“ neboli řidič designové krásky Jawa 550. Děda měl na sobě bundu z první republiky, palčáky pletený od maminy, o helmě jste si mohli nechat zdát. No a tohodle dědu ten motorkář na nabušený mašině před námi nepozdravil. Nevim proč? Třeba v tom je nějaký pravidlo - jako že první zdvihá paži ten, co má slabší motor nebo jánevimco. Ale nepozdravil a to mě teda kapánek zamrzelo. Jak k tomu ten děda na pařezu přijde? A jak to má člověk vysvětlit dětem, že někoho jo a někoho ne?

A tak mám nedlouho před volbami jeden sociálně-edukační apel: Chlapi, co jezdíte na těch supermegamrtěmašinách, prosim vás, zdravte taky Pařezáče! Uděláte nám radost... Prostě obyčejnou radost...

Autor: Iva Marková | pondělí 31.7.2017 11:22 | karma článku: 16.91 | přečteno: 597x

Další články blogera

Iva Marková

Naše dny

Je večer a v pokoji se ozve stokrát ohraná melodie mobilního telefonu. Blažena vezme přístroj do ruky a uvažuje: „Neznámé číslo...

12.10.2017 v 21:30 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 422 | Diskuse

Iva Marková

Kytice růží

Podzimní kytice růží, přešlých prvním mrazíkem, je nejkrásnější.....................................

7.10.2017 v 22:28 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 124 | Diskuse

Iva Marková

Bunda

Vašek jde ze školy domů se třemi kluky ze čtvrté třídy. Vždycky to je dlouhá cesta. Hodně dlouhá, ačkoliv ji lze překonat za deset minut.

2.10.2017 v 22:09 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 540 | Diskuse

Iva Marková

94 měsíců jsem prožil jako galejník

Ladislav Matyáš (1910-2008) byl v r. 1952 odsouzen k 16ti letům odnětí svobody, propadnutí jmění a ztrátě čestných práv občanských. Rehabilitován byl v r. 1993.

25.9.2017 v 22:06 | Karma článku: 23.02 | Přečteno: 653 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Iva Marková

Bunda

Vašek jde ze školy domů se třemi kluky ze čtvrté třídy. Vždycky to je dlouhá cesta. Hodně dlouhá, ačkoliv ji lze překonat za deset minut.

2.10.2017 v 22:09 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 540 | Diskuse

Pavel Ponec

Takový běžný den nové doby

[krátká povídka inspirovaná nešťastnými událostmi nedávných dnů] Jarmila doběhla domů unavená, špinavá, ale bez viditelných zranění,

16.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 314 | Diskuse

Iva Marková

Tomáš a Jakub

Osmiletý Tomáš hlídal před obchodem svého ročního bratra v kočárku. Maminka šla nakupovat se samozřejmostí, že na Tomáše je spoleh...

9.9.2017 v 23:43 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 713 | Diskuse

Eva Sádecká

Přišla ke mně láska

A řekla, že nemohla přijít dřív, dokud jsem jí sama neotevřela. Objala mne. Vzala do náruče a tančila se mnou po pokoji. Posadila se ke mně a začala vyprávět. Znělo to jako rajská hudba. Jako bych se po létech vrátila zpátky domů.

2.9.2017 v 20:08 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 433 | Diskuse

Iva Marková

Klarinet

Byl jednou jeden kluk. Takový už trochu větší kluk. Asi třicet nebo čtyřicet mu bylo, já nevím........

25.8.2017 v 23:09 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 15.64 Průměrná čtenost 596

Obyčejná ženská, co se ráda kouká kolem sebe a občas o tom napíše.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.