Úterý 31. března 2020, svátek má Kvido
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 31. března 2020 Kvido

Lotyšsko

22. 02. 2020 22:57:02
Fotoblog z loňského prázdninového výletu do země s příjemnou atmosférou, do země svobodných lidí....

Lotyšsko má kolem 2 mil. obyvatel, z toho 700 tisíc jich žije v hlavním městě Riga. Lotyšů žije v zemi kolem 60 %, ostatní jsou převážně Rusové. V Rize žije 40 % Rusů.

Lotyšská vlajka

Dům Černohlavců na radničním náměstí v historickém centru města.

Městem protéká řeka Daugava.

přejdeme most

A jsme u Národní knihovny.

Bývalá válečná fabrika na výrobu vzducholodí, nyní tržnice

Pomník svobody z roku 1935. Dnes je vnímán jako symbol lotyšské státnosti a nezávislosti. Během osamostatňování země začátkem 90. let se zde odehrávaly velké demonstrace proti sovětské moci.

Ulice výstavních, secesních domů

Synagoga

Židovská komunita tvořila do začátku druhé světové války 10 % obyvatel města. Dnes jich podle vyjádření pracovníka židovského muzea v celém Lotyšsku žije kolem 5.000.

Riga je město zajímavých muzeí. Třeba:

Muzeum lotyšských Židů

Muzeum okupace - Expozice zachycuje období německé a sovětské okupace

Muzeum čokolády

Farmaceutické muzeum - z toho nemáme fotku, ale zážitek. To jsme tam vnikli, pěkně nahlas pozdravili - rusky - a hned u vchodu nás zpražila pohledem paní, která tam hlídala. Na pozdrav neodpověděla . Jen napřáhla pravici, abychom pochopili, kudy jít. No nic, nevypadá dvakrát přívětivě, tak si jí nebudeme dvakrát všímat - řekli jsme si. Jenže, jak jsme rozprávěli nad exponáty - česky - paní zbystřila, a hned k nám, a odkud jsme a tak. Když zjistila, že nejsme Rusové, ale Češi, její rysy změkkly, a dali jsme se do řeči - rusky. Vysvětlovala nám počáteční odtažitost - Lotyši a Rusové se prostě "nemusí". Povídali jsme si o svobodě, o tom, že i když naše země i jejich země má své problémy, to nejdůležitější je svoboda, a že svobodu si musíme stále hlídat. Loučili jsme se jako dávní přátelé - srdečně a radostně. Když jsme vyšli před muzeum, dcera na mě vyhrkla: "Mamko, to jsem netušila, že umíš takhle šprechtit rusky!!??" (Já jsem to taky netušila...)

I Lotyši slavili loni 30 let svobody. Po městech bylo vidět plakáty k připomenutí "Baltské cesty", 600 km dlouhého lidského řetězu, který spojoval Vilnius, Rigu a Tallinn - hlavní města pobaltských republik. Pokojná demonstrace byla vyjádřením odporu proti sovětské nadvládě, a touhy po svobodě a obnovení suverenity.

V lotyšských městech si potrpí na květiny a veřejnou zeleň. Toto je např. obyčejný kruhový objezd. Objížděli jsme ho třikrát, než jsem se všech těch muškátů, růží, begonií a "modrých kytek" nabažila....

A toto je obyčejný záhonek u obyčejného supermarketu.

Asi 11 km od Rigy se nachází les Rumbula. Zde bylo 30. listopadu 1941 postříleno 28.000 lotyšských a litevských Židů. Vyzvednuté záhony s otesaným kamenem uprostřed označují polohu masových hrobů.

Nedaleko odsud je další připomínka druhé světové války - bývalý koncentrační tábor Salaspils. Zde zahynulo od října 1941 do října 1944 více než 100 tisíc lidí z celé Evropy, převážně Židů.

Nápis na betonové hale muzea zní: "Za touto branou země naříká"

Za vchodem se otevírá prostranství se sedmi mohutnými, kamennými postavami. V popředí vlevo je metronom, který znepokojivě a bez přestání tiká v rytmu srdce.

A nakonec něco veselejšího - přírodní park Kemeri

.

foto: Iva Marková

Autor: Iva Marková | sobota 22.2.2020 22:57 | karma článku: 22.57 | přečteno: 419x

Další články blogera

Iva Marková

Prasklina

....................................................................................................

26.3.2020 v 22:17 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 196 | Diskuse

Iva Marková

Seš jak bledule!

Zaslechl občas mnohý z nás ze starostlivých úst. Hmmm, a proč ne? Bledule je krásná kytka...........

21.3.2020 v 9:20 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 154 | Diskuse

Iva Marková

Rudý blog

Pro potěchu duše, znavené koronavirem, vykoupenými regály, zavřenými hospodami, zrušenou dovolenou, pomalým internetem...

12.3.2020 v 21:34 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 397 | Diskuse

Iva Marková

Maminka nám říkala, že to bezpráví musí jednou skončit

Jaroslav Zářecký se narodil v roce 1940. Jeho otec Jaroslav (1912-1970) pocházel ze zemědělské usedlosti

5.3.2020 v 21:42 | Karma článku: 25.53 | Přečteno: 539 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jan Pražák

Kdo se nebojí, nemusí tenhle článek číst

Strach o zdraví své a svých blízkých, obavy ze ztráty zdroje obživy, pocity úzkosti co bude dál, prožívá v dnešní době asi většina z nás. Dokonce i ti, kteří ve snaze pomáhat ostatním nechtějí svou bázeň přiznat ani sami sobě.

31.3.2020 v 14:34 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 335 | Diskuse

Soňa Pražáková

Kam v době zákazu?

Ono se říká, že něco zlé je pro něco dobré. Kolik je z toho zla a dobra by bylo na dlouhé povídání a článků na blogu je na toto téma víc než dost. Co takhle vyrazit trochu do přírody a pohýčkat si duši?

31.3.2020 v 13:25 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 186 | Diskuse

Jaromír Šiša

Národní muzeum, focené na poslední chvíli.

Myšlenku na seriál Národní muzeum, divadlo a památník, napadl koronavir. Tak prozatím alespoň muzeum. Bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenské muzeum v Čechách,od roku 1948 České muzeum, 1854–1919 pak

31.3.2020 v 8:39 | Karma článku: 27.61 | Přečteno: 421 | Diskuse

Veronika Foglová

Mezi Orličkami a Suchým vrchem (4)

Tímto dílem se tedy rozloučíme s pro mě jedním z nejkrásnějších míst v Orlických horách, ale kdo ví, třeba zase někdy na viděnou tamtéž. Budeme se postupně vzdalovat Suchému vrchu a blížit k orličkovskému kravínu.

29.3.2020 v 18:25 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 186 | Diskuse

Martina Pazourová

Kytičky moje milované -zahrádku si ale ujít nenechám!

Jak se tak dusím v roušce, a plazím s foťákem po zemi, napadají mě různé myšlenky. Při pohledu na rozkvetlé květy broskví: Co bude za čtyři měsíce? Kvetoucí narcisky mě ale hodí do pohody. Klid, Teď je teď, nějak bude.Kytičky

29.3.2020 v 16:10 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 254 | Diskuse
Počet článků 162 Celková karma 18.55 Průměrná čtenost 567

Obyčejná ženská, co se ráda kouká kolem sebe a občas o tom napíše.

ivamarkova@tiscali.cz

Najdete na iDNES.cz