Králík na divoko VII.

Králíci divocí se množí, ale ztrácím o nich přehled. Jednu noru měli u sousedů v zahrádce, druhá várka mladých

byla spatřena u vedlejšího pohostinství (ano, králíci začali chodit do hospody!), a včera se vykulil malý králíček u nás na louce zpod kůlny. Takže v polovině prázdnin to vypadá na troje mladé. Jejich šance na přežití jsou bohužel malé, protože okolí je plné predátorů. Ale pojďme se teď potěšit naším maličkým:

Rodina u snídaně

Králíček je sice malý, ale už by se chtěl podívat do světa. Říká mamince, že by rád poznal, co je za lesem na kopci...

Maminka se snaží králíčkovi jeho nápad vymluvit. O co ti jde? Máš tady velký výběh, dost trávy, sem tam mrkev... Ale stejně už ví, že čím víc bude synkovi jeho nápad vymlouvat, tím on bude mít větší touhu utíkat za obzor...

Nakonec svolí. Tak jo, co mám s tebou dělat? Stejně bys mi utekl... Ukaž, máš čistý trenky? Máš! Tak běž a dávej na sebe pozor, svět je plný nástrah...

Budu, maminko, neboj se... a vlepil své matičce pusu na rozloučenou...

Králičí mamika pusu opětovala a s těžkým srdcem ušáka propustila...

Králíček vzal nohy na ramena, a celý šťastný pelášil do světa.... Máma za ním smutně koukala, protože ví své...

A to je konec krátké fotopohádky.

---------------------------------------------------

Předchozí díly králičí ságy:

https://ivamarkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=708208

https://ivamarkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=706717