Díky za krásný článek.

já děkuji za návštěvu, Hanko

Díky za sepsání jednoho životního příběhu, jednoho z mnoha, přesto jedinečného.

Psaní o lidech prostých, a přesto pozoruhodných, mi přináší potěšení. Jako by šli kus cesty vedle mě - i když už jsou třeba dávno po smrti... Děkuji za Vaše slova, Pavle.

Děkuju za příběh o někom, koho neznám..

.životní odyssea muže, který byl stejně jako mnoho dalších odvážných - kněží a vojáků, vysokých důstojníků, odsunutý - zapla ́tbůh přežil - do socialistického koncentráku. Evidentně zůstal skromným...pleskat tyhle příběhy přes obličej mnoha na skle srdnatých sebevědomých...blogerů. Děkuju Ivo

Ani já jsem H. Vaníčka neznala, ačkoli se narodil ve vedlejší vesnici. No, máte pravdu: zrovna nedávno jsem porušila svou zásadu a četla jeden blog z rubriky Politika. Na dlouho mě to zase vyléčilo. Takže když si někdo kupříkladu myslí, že vojenští kaplani žerou malé děti, ať si to myslí. Diskuse je těžká, ne-li nemožná. Autentický příběh je pravdivý fakt. Srdnaté a sebevědomé blogery to jistě neodradí od jejich smýšlení, ale je nutno ukazovat druhou tvář, i když jen tiše a nenápadně... Ať se Vám daří, Radko a díky za vaše čtení i psaní

Opět krásný a silný příběh.

Děkuji

Já děkuji Jano za vaše čtení, za neúnavné a milé reakce, kterými těšíte mnohé z nás.